
|
www.pohadkazapohadkou.czvíce na str. 5
více na str. 4
více na str. 6
„Podívej, jak krásně sněží!“ radostně volalČenda na svéhobratraHonzu.Ten ale
nebyldobře naložený amoc žertovnou náladu neměl.Nějaké vločky…Comá
být?Čenda vidělbratrův kyselýobličej, vyklidilpole a šel sipo svých. Jen si řekl,
že trochaoptimismubyHonzovi neuškodila.
Sníh se sypal zocelově šedéoblohy tak vytrvale, že tatínekodpoledne synky za-
volal, každémudal lopatudo ruky: „Kluci,dnesbudeteodhazovat sníh z cesty vy.
Nepomůžu vám,protožeměbolí záda.“Čenda nadšeně vyběhl nadvorek.Sníh
mupřipomnělblížící seVánoce,prázdniny adárky, a takmu lopata v ruce jen
hrála.Honzabyl stále vážný a smutně koukal na ty hromady sněhu, které semají
odklidit.Rostlymupředočima.
Čenda, naplněnýdobroupohodou, chtělbratrovi zlepšit náladu: „Chceš?Řeknu ti
vtip.“Honza na to nic.To nevadí, třeba ho skleslostpřejde: „Víš, jaký film nejraději
sledujíEskymáci?NopřeceKokosy na sněhu!“To užHonza nevydržel, vyprskli
obadva a začali se smát.A nejen to.Sněhové koule létají vzduchemo sto šest.
I na lopaty kluci nabírali sníh a házeli hopo sobě.Když sedostpobavili, začali
pracovat.A jakpěkně šlo všechnood ruky!Vočích jim tančily veselé jiskřičky.
„Zítra sipostavíme iglú,“ navrhlČenda, „třeba k námpřijdou i tuleni zGrónska.
Co ty na to,Honzo?“
Dobrá nálada je neopustila anidoma.Do vtipné společnostipřibrali i tatínka ama-
minku.
Víte, že smích léčí a že veselámysl jepůl zdraví?
ÿ(1'$
9(6(/ë
3